Co mě naučilo setkání s pavoukem?

 
Nedávno jsem byla v místnosti s tvorem, na kterého ječím. On stojí a mlčí. Při takovém setkání ho úkoluji. Většinou mu radím, ať vypadne. Vím, že nemá padák, ale stejně chci, ať letí.
 
Poslední setkání bylo romantické. Jen my dva. On a já. Já a on.
 
 

 

 
CO MĚ NAUČILO SETKÁNÍ S PAVOUKEM?
 
1. Pavouk je jako problém. Ví, že se s ním nechci dělit o svůj prostor. Bude tam tak dlouho, pokud to já nevyřeším.
 
2. Jekot nepomáhá. Stejně neodejde, i když má osm nohou.
 
3. Pavouk nemůže za to, jak vypadá. Není to o něm. Je to o mě.
 
4. Pavouk se zjevuje jako problémy. Bez pozvání.
 
5. Když někdo ječí na mě, o nic nejde, jen mě vidí jako pavouka.
 
6. Pavouk ví, že mu jde o život, a přesto do pokojů chodí opakovaně.
 
7. Je jednoduché hodit svůj problém na jiného, ať mi ho vyřeší.
 
8. Přijímám, že i mě chtějí někteří lidé zabít a utrhat nohy.
 
Chcete se podívat na svůj domov jinak?
 
To chci