Hoří v tobě plamen… nebo jen předstíráš světlo?

Aromalampa voní a hřeje jen tehdy, když v ní hoří oheň. Jinak je to chladný předmět s tvrdým, ztuhlým voskem, který nedává nic – ani vůni, ani světlo.
 
Tak je to i s námi.

Osoba, která „voní“ – radostí, láskou, charismem, klidem (dosaď si, co potřebuješ) – má uvnitř zapálený plamen.

A ten oheň ji dělá měkkou. Jemnou. Laskavou.
Uvnitř i navenek.
 
Zatímco bez ohně jsme jako aromalampa, která sice vypadá hezky, ale nechává prostor studený.

Tvrdí na povrchu. Tvrdí uvnitř.
 
Začátek všeho je vnitřní oheň.
Ten, který rozvoní i zapomenutý kout.
Ten, který změkčí i dlouho zatvrdlé části v nás.
Zeptej se sama sebe:

Hoří to ve mně, nebo jen předstírám světlo?
Voním, protože jsem napojená – nebo jen chci vonět, aby mě měli rádi?
 
A taky:
Jaký je dnes můj domov?
Je jako já? Měkký a hřejivý? Nebo tvrdý a zaprášený uvnitř?
 
Pokud tě tohle zastavilo, zjemnilo nebo ti to jen připomnělo, že světlo začíná uvnitř – napiš mi klidně jen „ano, chci“.
Ne kvůli mně. Kvůli sobě.
 
Můžeme se spolu podívat na tvůj vnitřní plamen, ale i na to, jak provoňet a změkčit tvůj domov.

 

Tohle je moje práce. Pomáhám lidem najít domov – nejen fyzický, ale i ten uvnitř nich samotných.

S láskou,
Olga